Gávdnojit máŋga eará dávdda dahje dilálašvuođa mat sáhttet addit sullii seamma dávdamearkkaid go ADHD. Danin lea dárbu vuđolaš čielggadeapmái. Gávnnahan dihtii leago sáhka ADHD:s, de fertet oažžut vástádusa čuovvovaš gažaldagaide:
Leago dus fuomášanváttisvuođat, hyperaaktivitehta vai impulsivitehta?
Dása mii oažžut vástádusaid guorahallamin ja jearahallamin du dávdamearkkaid birra. Don ja oapmahaččat, dahje muhtun eará olmmoš gii du dovdá bures, jerrojuvvo deavdit kártenskovi. Sáhttá maid dasa lassin dárbbašuvvot neuropsykologalaš iskkadeapmi.
Leat go dus leamaš dát váttisvuođat ovdal go devdet 12 jagi?
Gávnnahan dihtii dán, de háliidit jearahallat ovtta oapmahaččas gii dovdá du mánnávuođa rájes. Dasa lassin sáhtát ieš váldit oktavuođa skuvllain, PP-bálvalusain ja sullasaččain vai oaččut raporttaid, árvosániid dahje sullasaččaid.
Sáhttá go buorebut čilget eará váttuid?
Danin fertet kártet dávdamearkkaid ja iešguđetlágan eallindáhpáhusaid maid leat vásihan. Dan sáhttit dahkat iešguđetlágan jearahallamiiguin, ja dieđuid viežžamiin vejolaš ovddeš čielggademiin/dikšumiin.
Leat go du váttisvuođat nu stuorrát ahte gánnáha go diagnosa bidjat?
Máŋgasiin sáhttet leat áicanváttisvuođat nu ahte dat eai heađuš eallit buori eallima. Mii áigut danne kártet dagahitgo dávdamearkkat váttisvuođaid ovtta dahje máŋgga suorggis eallimis.
Geavahat go alkohola, dálkasiid dehe gárrenmirkkuid mat sáhttet čilget váttisvuođaid, dehe mat sáhttet dagahit ahte vejolaš divššu ii sáhte doaimmahit?
Jus dat ii dáhpáhuva, de gáibiduvvo gožžaiskkus dehe varraiskkus ovdal dutkama. Jus ovdal lea leamaš gárrenváttisvuođat dahje balahuvvo ahte dat lea dáhpáhuvvan, de sáhttit mii gáibidit duođaštusa ahte it geavat gárrenmirkkuid, ovdal go čielggadeapmi álggahuvvo. Dan sáhtát ieš šiehtadit fástadoaktáriinnát.
